Mezikulturní komunikační dovednost jako prvek v MA²The TE AMO
Úvod

Čteme-li zprávy učitelů a studentů hostujících v rámci projektu COMENIUS, velmi rychle dojdeme k závěru, že problémy, o kterých se v nich hovoří, jen zřídkakdy souvisejí s nedostatkem jazykových či matematických dovedností. Společným rysem těchto zpráv je, že učitelé i studenti jsou více zaraženi rozdíly ve (školní) kultuře, než rozdíly ve způsobech, jakými se učí matematika. To znamená, že ač můžeme mít výborné komunikační dovednosti – máme lingvistické, pragmatické i strategické dovednosti – nemusíme být schopni úspěšně komunikovat s lidmi z jiné kultury. Zároveň je ale třeba si uvědomit, že neexistuje něco jako jediná národní kultura. V každé zemi je kultur hned několik. Mnohdy je situace taková, že jedinou věc, kterou všichni občané určité země mají společnou, je jazyk. A ani to samozřejmě nemusí platit.

Je tedy zjevné, že ke komunikaci mezi dvěma či více lidmi ze dvou různých zemí nestačí, jak jsme se ještě nedávno domnívali, znát fakta o obou zemích. Pro úspěšnou komunikaci je potřeba mezikulturní komunikační kompetence.

Podle Michael Byram mezikulturní kompetence zahrnuje následující:

• Postoje: zvídavost a otevřenost, ochota oprostit se od nedůvěry k cizím kulturám a důvěry ve vlastní kulturu.

• Znalosti: sociálních skupin a jejich produktů i zvyklostí ve vlastní i cizí zemi, a dále obecných procesů komunikace ve společnosti i mezi jednotlivci.

• Schopnosti interpretace a uvádění do souvislosti: schopnost interpretovat dokument nebo událost z jiné kultury, vysvětlit ho a uvést do souvislosti s dokumenty v mateřském jazyce.

• Schopnost objevovat a komunikovat: schopnost nabývat poznatky o kultuře a jejích zvyklostech a schopnost tyto znalosti, postoje a dovednosti využít v časové tísni reálné komunikace.

• Kritické kulturní povědomí/politické vzdělání: schopnost kriticky hodnotit na základě explicitních kritérií perspektivy, zvyky a produkty vlastní i cizí kultury i zemí.¹

V seminářích pořádaných v rámci tohoto projektu COMENIUS jsme se snažili učitelům a studentům zprostředkovat znalosti a do určité míry také schopnost je interpretovat a dávat do vzájemných souvislostí. Další důležitou součástí seminářů byl rozvoj jazyka vhodného obzvláště pro výuku matematiky². Účastníci od nás dostali pomůcky s užitečnými výrazy a s obecnými pravidly jak komunikovat s lidmi z jiných kultur.

Pro získání mezikulturní dovednosti se dále jeví nezbytné najít to, co Claire Kramsch³ nazývá „třetím místem“. Jde o to, aby oba účastníci komunikace ustoupili ze svých kulturních pozic a našli pozici, ve které jsou navzájem schopni se přijmout s otevřenou myslí a bez stereotypů. Pak teprve vzniká dialog, ve kterém se oba plně rozvíjejí jako lidské bytosti a jsou schopni reflektovat svoji vlastní kulturu.